Katalyzátory

Při spalování uhlovodíkových paliv ve spalovacích motorech vznikají vlivem nedokonalého spalování škodliviny, které jsou pak v podobě výfukových plynů emitovány do ovzduší. Jedná se především o následující škodliviny

škodlivina              
oxid uhelnatý – CO   
oxidy dusíku NOX   
uhlovodíky HC
pevné částice DPM
oxid siřičitý SO2
 typ motoru
diesel, benzín, plyn
diesel, benzín, plyn
diesel, benzín, plyn
zejména diesel
diesel, benzín, plyn

 
Na množství škodlivin má vliv celá řada faktorů – způsob jejich vzniku, režim chodu motoru, technický stav motoru, čistota paliva, technická opatření před motorem, v motoru a za motorem. Tyto faktory lze více či méně ovlivnit a jejich kombinací dosáhnout co nejnižších emisí škodlivých látek do ovzduší. Mezi nejúčinnější opatření patří instalace katalyzátoru (správně katalytického čističe) výfukových plynů do výfukového potrubí.
Funkce katalyzátoru

Chemicky je katalyzátor látka, která ovlivňuje průběh reakce, aniž se jí zúčastňuje. Katalyzátorem je vrstva vzácných kovů (nejčastěji směs platiny a rhodia), které způsobí vznik reakce toxických látek s kyslíkem jejímž výsledkem jsou netoxické plyny. Tyto reakce se dají popsat podle následujících stochiometrických rovnic:

2 CO + O2 --> CO2
n HC + O2 --> CO2 + H2O
2CO + 2NO --> 2CO2 + N2

Katalyzátory se vyrábějí v různých technických provedeních, která se od sebe liší zejména životností a odolností, kvalitou čištění a zpětných tlakem.
Nejjednodušší jsou katalyzátory sypané neboli peletové, které se dnes již téměř nepožívají. Katalyzátory s keramickým substrátem se dosud používají především pro nenáročné aplikace a tam, kde není katalyzátor vystaven vysokému namáhání. Technicky nejvyspělejší jsou katalyzátory s ocelovým nosičem tvaru dvojité „S“, které vykazují nejmenší odpor toku výfukových plynů a díky vysoké mechanické a tepelné odolnosti jsou vhodné i pro náročné průmyslové aplikace.